Jitka Fialová

HIMBOVÉ - etnikum magického Kaokolandu

8. 08. 2010 14:40:00
Pojďte se mnou na návštěvu k Himbům, krásným lidem žijícím v severní části Namíbie a na jihu Angoly. Je to drsná, ale podmanivá oblast, kde se octnete jakoby v jiném čase ...

Kaokoland v Namíbii, kde Himbové žijí a k této oblasti neodmyslitelně patří, začíná navštěvovat a objevovat stále více turistů. Nechci o nich psát jako o "atrakci", jak to mnozí návštěvníci Afriky vidí a bohužel se tak i chovají. Podívejme se na jejich způsob života, na jejich krásu a sílu k zachování původních obyčejů.

Himbky jsou krásné, mají nádherné rysy

Uspořádání jejich obydlí v Kraalu (vesnice) má svá pravidla, tak je dobré něco málo o tom vědět, když už jdeme na návštěvu. (neskutečně trapné, když tam čumilové vtrhnou jako do zoo, uff. Trochu pokory a úcty)

kraal.jpg
A - hlavní vstup do Kraalu, je tedy slušnost počkat na pozvání

B - na první pohled hromádka popela a kamení. Je to však posvátný oheň! Vždy je před obydlím stařešiny a není dovoleno vstoupit do prostoru mezi obydlím a obřadním ohněm, který slouží ke komunikaci s předky. Ti jsou díky ohni přítomni obřadům.

C - otevřený přístřešek, dalo by se říci veranda, místo, kde ve stínu ženy kojí své děti, zpracovávají máslo, melou kukuřici, klábosí a vyrábí ozdoby

D - spižírna - má jinou strukturu, než ostatní obydlí a když se ochladí, ženy tady u vnitřního ohniště připravují jídlo, stejně tak, když prší nebo je venku větrno, či jinak nepříjemně

E - přístřešek, chránící kůzlata a telátka, která ještě nechodí na pastviny s dospělým dobytkem

F - ohrada pro dobytek je srdcem a duší kraalu. Muži vyhánějí krávy a kozy přes den na pastviny, ženy se pak postarají o dojení.

Kraal - vesnice Himbů

Kraal - vesnice Himbů

Obydlí Himbů.jpg

Základem je dřevěná konstrukce, pak už stačí smíchat jen písek s kravincem

spizirna

Himbové jsou především pastevci, ale v období dešťů uvidíte i políčka s kukuřicí.

Kůzlata se schovávají ve stínu ohrady

v obydlí je příjemný chládek

Vevnitř obydlí je příjemný chládek a vůně z doutnajících vonných bylin a dřeva. Himbky se přikryjí jakousi dekou a kleknou si nad doutnající byliny, aby jejich tělo vonělo, je to součástí jejich hygieny. Také je potřeba se znovu natřít.

Doutnající byliny jako parfém

Je potřeba se znovu natřít
Hlinka, tuk a rozdrcené byliny jsou hlavní složky červené masti, kterou Himbky potírají sebe a děti. Jednak jsou krásné a hlavně chrání dětskou i svoji pokožku před sluncem a hmyzem. Jednou jsem jejich krém vyzkoušela a musím uznat, že potřená místa byla lépe chráněna před sluncem, než použitý krém s vysokých ochranným faktorem!

Hlinku používají i k úpravě vlasů, nanesou je na prameny, upravené do dredů a konce nechají volné. Ženy nosí po svatbě na hlavě koženou korunku.

Dívky mají dva copy směřující do obličeje, chlapci jeden, jen v období, kdy si vybírají manželku, rozdělí cop do dvou pramenů. Himbové chodí celý život s odhalenou horní polovinou těla. Himbky jsou velké parádnice a používají množství ozdob a šperků, většinou vyrobených z kůže, dřeva, mědi, mušlí, dobytčích rohů i ze skořápek pštrosích vajec. Sukýnky mají z ručně vydělávaných kůží, stejně jako postroje pro děti. Většinou chodí bosky nebo v kožených sandálech.

devčata a jejich účesy

Himbské mimino

Pro spánek a odpočínek je důležitý hlavně stín.

pro spánek a odpočínek je důležitý hlavně stín

pro spánek a odpočínek je důležitý hlavně stín

relax pod stromem

Himbská babička

Mnoho himských kraalů je v okolí kouzelných vodopádů Epupa a kolem řeky Kunene, která má dostatek vody po celý rok - tvoří hranici nezi Namíbií a Angolou. Žije v ní hodně ryb, kterými si Himbové zpestřují jídejníček, občas jsme na toulkách kolem nádherné řeky nebo ze člunu zahlédli i krokodýla.

epupa1.jpg

Epupa Falls - hlavní vodopád

Epupa Falls

baobab na Epupa Falls

Dostat se k Himbům do vdálenějších oblastí je oříšek

děti
Přemísťujeme se jižně, směrem k Opuwu, kde se počátkem 80.let, následkem dlouhotrvajícího sucha přesunulo tisíce Himbů (v té době uhynulo až 80% jejich dobytka). Někteří zůstali, většina se jich po vydatných deštích následující roky vrátila na svá půvosní stanoviště.

V okolí Opuwa je mnoho vesnic lépe přístupnějších, než na samém severu Namíbie. Také díky turistickým průvodcům sem zavítá mnoho návštěvníků, takže (nejenom tady) vznikl nový business z řad samotných Himbů. Ti vás za poplatek dovedou do himbské vesnice a ochotně vysvětlí a ukáží způsob jejich života.

Považuji to za rozumnější řešení, hlavně vzhledem k jejich právu na důstojnost a soukromí. Jsou to krásní a zajímaví lidé, takže si je chce každý turista vyfotit. Takto domluvená návštěva je rozhodně důstojnějším poznáním, než nahánění Himbů a trapné pokoutní focení, jako kdyby šlo o zvěř. Mimo jiné, to neplatí jen o Himbech. Tady je pár záběrů z takové domluvené návštěvy, Himbky to pojaly velkoryse i s tancem, přidal se donce i stařešina.

Na návštěv u Himbů

Na návštěv u Himbů

Na návštěv u Himbů

tanec4.jpg

přidal se i stařešina vesnice

Tanečnice pak vytvořily kruhové tržiště a lákaly nás k nákupu jejich rukodělných výrobků.

provizorní tržiště

Himbové.jpg

zvědavost

Matka s dítětem

Může se stát, že když táboříte na území, kde žijí Himbové, objeví se za tmy jako duchové, přisednou mlčky k ohni, zvlášť, když je chladno a jen pokyny pozdraví, aby vás přivítali, pozorují vaše počínání a zase po chvilce odejdou. Oheň v jejich chápání patří všem a je velmi důležitou součástí jejich kultury.

Bohužel turisté reagují dvěma způsoby: buď jim dávají "dárky" v podobě sladkostí, alkoholu nebo jiných nesmyslných věcí tzv. civilizovaného světa nebo je dokonce vyhání. Takové reakce mě velmi trápí, tím, že dostávají jídlo a alkohol, se totiž mimo jiné učí žebrat. Vozívám s sebou šňupací tabák, který úplně stačí, abych je mohla podarovat a poděkovat za přivítání. Himbové jsou bohatí lidé se stády dobytka a rozhodně nehladoví.

O Himbech, těchto nádherných lidech Kaokolandu a jejich zvycích bych mohla psát donekonečna.

Stejně tak o vlivu chování tzv. "civilizovaných návštěvníků". Ráda bych věřila tomu, že průvodci budou apelovat na cestovatele, kteří do těchto oblastí zavítají, budou do jejich života zasahovat co nejméně a projeví alespoň tolik úcty a pokory, aby návštěvy vesnic byly oboustranně příjemné a zajímavé.

Přitom stačí tak málo, uvědomit si, kdo jsme, kde jsme a proč.

Až se tedy vydáte za objevováním tajemství života jakýchkoliv etnik, pamatujte prosím na jejich svébytnost.

Můžeme to zkusit i společně.....

Přeji krásné dny, s úctou Jitka

víc afrického vyprávění po dvojkliku na můj ksichtík

Autor: Jitka Fialová | karma: 28.67 | přečteno: 4819 ×
Poslední články autora