Mosi-oa-Tunya, neboli Dým, který hřmí, tak říkají domorodí obyvatelé jednomu z nejúžasnějších výtvorů matky přírody. Viktoriiny vodopády vznikly působením eroze, tektonických a vulkanických sil a stále mění svou podobu. Vody Zambezi padají z útesu v šířce 1.700 m do čedičového kaňonu. Voda se řítí až ze 120m výšky a místy je v úzké skalní propadlině Zambezi až 70m hluboká. Pro zajímavost první fotka je ze září, druhá z dubna, kdy má největší průtok.
Vodopády dostaly své jméno po anglické královně Viktorii, na jejíž počest je tak pojmenoval David Livingston, který k vodopádům dorazil v roce 1855. Ale první důkladný geologický průzkum včetně map udělal český cestovatel Emil Holub! Je vůbec prvním autorem publikace o Viktoriiných vodopádech.
A teď pohled z vrtulníku - je období sucha, vlastně nejmíň vody a přesto - fascinující energie
Kolem vodopádů jsou ze Zimbabwské strany chodníčky, na kterých můžete potkat i takové čumily, jako je prase bradavičnaté, no nevyfoťte takové miloučké krasavce! Popásají se tady i antilopy a samozřejmě všude číhají zlodějští paviáni.
Vodní tříšť se sluncem vyčarovala pod mostem, spojujícím Zimbabwe a Zambii několikanásobnou duhu. Mimochodem moje "blogová" fotka byla pořízena z tohoto mostu při mém 111 m hlubokém skoku.
"Jak chceš cestovatelům vyprávět o něčem, co nemáš vyzkoušeno?" spustil na mě Jean-Pierre, můj VELKÝ učitel a skutečný odborník na státy jižní Afriky. O.k. má pravdu, a tak jsem ještě s pár super lidma, kteří byli s námi na výpravě do "toho" šla.
Na jedné z vyhlídek se dá sejít něco přes sedmdesát schodů a zase se otevře na vodopády zcela jiný pohled
Čarovná řeka Zambezi má i mnoho jiných trumfů, než jsou vodopády, začnu pozvolna a pozvu vás na projížďku - oblíbený sunset cruise. Odpolední výlet lodí s občestvením a alkoholem - platí tu pij, kolik chceš. Češi jásají.
Plavba je výbornou příležitostí prohlédnout si zblízka obyvatele Zambezi, Tady pochopíte, že hroch je nejnebezpečnější zvíře Afriky! I když krokodýl nilský taky není žádný svatoušek.
Plavba končí západem slunce a všichni, kdo po neomezené spotřebě alkoholu, "co loď dá" ještě může - fotí. Pro někoho kýče, ale pro mě pravdivou romantickou atmosféru zapadajícího Afrického slunce.
Miluji vodu, potápím se, jezdím na všem, na čem se dá pádlovat a tak musím vyzkoušet i místní možnosti, abych, jak říká Jean-Pierre, zakusila vše na vlastní kůži. Jasné, vyrážím na dvoudenní plavbu na kajaku.
Úžasé. Z řeky je zcela jiný pohled na okolní přírodu, jen si musíte dát sakra bacha na hrochy. A tak když právě neprojíždíme peřejema nebo nepádlujem jak o život před tlamama hrochů, snažím se i něco vyfotit. Tak třeba sloni - tady je máte, všechny velikosti.
Zambezi je dobře známá i bohatstvím ptactva, ale nejen ornitologovo srce zaplesá nad krásnými opeřenci. Seznamte se - vlha běločelá. V březích řeky má ukrytá hnízda až 1,5m hluboko!
Z bezprostřední blízkosti si užívám pohled na stovky ibisů, volavky, množství druhů čápů i obratně lovící rybaříky.
Rafting. O raftingu na Zambezi pod vodopády jsem už od pár odvážlivců slyšela. No co, tak to snad zvládnu, ne? Nějaký ten raft už mám za sebou, tak proč ne. A tenhle patří mezi top 10 raftů na světě. Jdeme do toho! Je to mazec i pro zkušené vodáky, fantastický zážitek a báječní, profesionální Zimbabwané jako průvodci tímto adrenalinovým sjezdem. Mám za sebou půlstoletí života, ale až se zase na „viktorky“ pojede, rozhodně si to nenechám ujít! Jeden z největších zážitků mého nádherného života v Africe.
Je to super, když se jako průvodce vracím na stejná místa a potkávám znovu ty úžasné chlapy od raftů. Můj oblíbenec si říká Titanic (nahoře vlevo) a když mě uvidí, už mává Hi, Džitka!!! A tak doufám, že v srpnu ho uslyším znovu.
http://www.dovolena-jizni-afrika.cz